Jak už možná někteří víte, v globálu to není můj první workshop. Ve skutečnosti jsem měla dva workshopy na lifestyle focení. Byla jsem z workshopu vždycky úplně nabitá energií a měla jsem takový ten hřejiví pocit u srdce. Ale cestovatelský workshop? Ten mě odrovnal. Srdce mě hřálo, ale pod úplně zmrzlým obalem 😀
Jak to vlastně vzniklo? S Adélkou jsme si řekli, že i ostatní by se mohli pousmát nad tím jak jsme postižený 😀 Samozřejmě Adél potřebovala nový fotky na instagram XD, a tak jsem zorganizovala workshop. Akce byla naplánována na dva dny a já na stories vypustila příspěvěk jestli někdo nemá chatu kde by jsme mohli zakempit. Ozval se mi můj dobrý kamarád, že jednu takovou “chatičku” (circa pro 25 osob) pronajímají v Bělé pod Pradědem. Tu lokalitu znám, protože nedaleko odtud máme taky chatu. Ty hory okolo znám a miluju, proto jsem ani chvíli neváhala. Původně mělo jet asi 10 lidí, postupně ale někteří odpadli kvůli nemoci nebo práci, ale mě to nevadilo, mám radši menší společnost a aspoň jsem nemusela být tolik nervózní, když jsem něco říkala 😀 Naštěstí s většinou jsem se znala, s někým víc s někým méně, ale musím říct, že se tam sešla opravdu užasná banda lidí, který jsem si uplně zamilovala a snad s nima ještě někdy nějaký trip podnikneme.
V sobotu jsme dorazili na místo po obědě a jelikož kousek jsme měli Červenohorské sedlo (bože miluju to místo, určitě doporučuji), tak jsme se vydali právě tam. Jelikož ale sedlo je pokryto sjezdovkami a my nechtěli pokutu, zvolili jsme zkratku lesem (je to sice dál, ale za to horší cesta)
Hned co jsme vyšli, tak jsme uviděli opuštěnou chatičku, já samozřejmě každou takovou chajdu musím fotit a jelikož Adél se prošla přímo před ní, já jsem musela rychle cvakat. Pak jsem samozřejmě zjistila, že foťák mám uplně na ho… nastavený. Ale co je to v rawu a mám lightroom ne? Něco s tím udělám. Ale že až tak perfektně ten Olympus fotí jsem opravdu nečekala.
Šli jsme dál, totálně jsme rozryli běžkařskou trasu (pardon) a kochali se jak je vše obalené sněhem jako v pohádce. Zvolili jsme opravdu velice náročnou trasu, ale ten pocit, že jdete tím neprošlapaným sněhem, že jste tam jako první, ten byl k nezaplacení. Navíc to opravdu stálo za to, protože po cestě vzniklo tolik dokonalých fotek, které by jsme neměli kdybychom šli podél sjezdovky. Občas se ozvalo nějaké sprosté slovo, když se někdo propadl do sněhu až po pás, ale jelikož jsme srdcaři, tak jsme si vždy vzájemně pomohli a občas jsme v tom sněhu skončili všichni, jak jsme se snažili si pomoct. Ale lidi, opravdu to stálo za to, vyškrábali jsme se úplně nahoru a ten pohled byl nádherný. Původně jsem měla v plánu nahoře vyfotit něco se západem slunce. Červánky, kýč ja bič, ale bylo oblačno, tak jsme šli dolů a myslím, že naše nohy nám za to děkovali, protože mě přimrzli prsty k sobě :D. Jak jsem na začátku zmínila, že jsme s Adél postižený, tak si myslím, že se o tom přesvědčili všichni účastníci. Adél totiž chtěla z výletu natočit nějaké zaběry pro Jameson, takže flašku jsme měli stále sebou. Sejdeme dolů z toho kopce na který jsme se škrábali asi hodinu, no a flaška nikde. Noo pokud hádáte, že jsme ji nechali nahoře BINGO. Tak jsme si s Adél udělaly ještě jeden rychlo výšlap pro Jamesona a ostatní zatím zatopili v autě, aby jsme se vrátily do vyhřátého.
Venku se už stmívalo, ale ještě rozhodně to nebyl konec dobrodružství, promáčení jsme se vrátili na chatu, kde jsme s holkama zabraly ten největší nejhezčí pokoj, s Adél jsme měli nejlepší spaní ve vikýři, my vždycky vymrčíme to nejlepší XD. Mokré věci jsme hodili na topení a boty ke krbu. Z dobrot co všichni přivezli jsme udělali večeři a sedli společně na fotky. Nevím čím to je, ale mě se na workshopu vždycky sejde tak neskutečně šikovná banda 😀 pomalu jsem jim nemusela ani nic říkat a fotky byly perfektní. V noci se oblačnost vytratila, teplota klesla na -20, takže (mezi námi) bylo jasno. Zkusili jsme před chatou pár fotek hvězdné oblohy, ale to by jsme nebyli my, kdyby jsme nechtěli něco extra, tak se rozhodlo, že pojedeme na sedlo ještě jednou a vyšlápneme to ještě po třetí aby toho nebylo málo. Ale místo botů jsme měli čvachty (na tento slovní výraz má patent Patrik Soldán a znamená to, že jsme měli v botech mokro). Ale na to měl jeden z účastníků Tomáš dobrej fígl, ani nevím z jakého důvodu, ale měl u sebe igelitovou pásku 😀 Tak jsme si obmotali nohy páskou, vletěli do těch čvachtů a hurá na kopec fotit hvězdy, tentokrát se nám to povedlo na jednou a nahoře jsme nic nenechali. Z této půlnoční vyjížďky vzniklo video a moc se těším až Vám ho za rok jak ho Paťa sestříhá ukážu <3 (promiň Paťo, já jsem musela :D)
Den druhý
Prva to měl být výlet na stezku v oblacích, kterej se změnil na výlet na Praděd a po cestě v autě se z toho stal výlet na Bílou Opavu (klasicky takhle měníme plány za pochodu). Vždycky jak na potvoru jsou ty nejhezčí místa všude kolem, když jedete autem a tak se zastavovalo a jelikož jsme totálně střelený, fotili jsme i za jízdy z okýnka, ten nápad se všem tak líbil, že mi všichni naházeli svoje foťáky na klín a já jsem Adél fotila za jízdy všemi foťáky, hezky jeden po druhým XD.
Tento den už jsme spíše tak oddychovali, dali naučnou stezku k vodopádům a zpět. A už nás čekala cesta domů, po cestě jsme se ještě jeli zprasit do Penny a zkoupili jsme s Adél ty největší prasárny, ale za ten vydařený víkend jsme si to zasloužili.
Chci moc moc poděkovat Adélce, že všude jezdí semnou, podporuje mě a pomáhá mi vytvořit jedinečnou atmosféru. Děkuji všem co dorazili, mega jsem si to s Vámi užila a velký díky patří mému kamarádovi Tomovi, který zařídil snové ubytko, kde jsme určitě nebyli naposled https://www.facebook.com/ChataUJanka/ – určitě mrkněte, za sebe doporučuji, krásné okolí a chata je uplně v topu.
A co o workshopu napsali zůčastnění? Sorry za zdrobněliny
Adelinka: Naprosto famózní, skvělá parta, jídlo 10 z 10. I když jsem necítila nohy, sáčky to zachránily
Patriček: Totální strop! Nejvíc super banda lidí. Skvělý místo a vynikající véča. Díky za ten víkend! Pomohlo to nastartovat! 11 z 10
Kristýnka 1: Když něco Barča vymyslí a přidá se k tomu parta super lidí, tak je to záruka skvělého zážitku. Byla to pecka, víkend jsem si moc užila, nasbírala energii a inspiraci.
Kristýnka 2: Víkend jsem si moc užila. Vyšlo všechno parádně. Sice jsme si trošku dali do těla, ale s tak skvělou partou lidí a krásnou přírodou kolem to stálo za to. Myslím, že nás to všechny nakoplo a nabylo inspirací a pozitivní energií zas na nějaký čas.
Tomášek: Když skombinuješ střelenost Adél a smích Barči, tak je to nesmrtelná kombinace.
Děkuji moc lidi!
